Snaha o „polepšení“ znaku města Stráž pod Ralskem
Již několik desetiletí, přesněji od roku 1977, užívá město Stráž pod Ralskem znak města, který ovšem není zaveden v tzv. REKOSu (REKOS = Registr komunálních symbolů). Hornicko-historický spolek proto využil daného stavu a požádal orgány města o schválení úpravy - resp. „polepšení“ (heraldický pojem pro úpravu znaku měst a obcí) - znaku města dle předloženého návrhu (viz grafická příloha), aby znak mohl být schválen, zanesen do REKOSu a stal se tak oficiálním. V čem tedy „polepšení“ znaku spočívá?
Současný znak města je tvořen dvanáctilistou slunečnicí zlaté (žluté) barvy v černém poli. Znak vychází z původního znaku Stráže (z doby Rudolfa II.), což byl neurčitý červený květ - někdy na stonku, někdy bez stonku - s různým počtem okvětních lístků ve stříbrném poli, který byl v 70. letech minulého století upraven do podoby slunečnice. Změněny byly i barvy znaku a to tak, aby připomínaly minulost Stráže pod Ralskem spojenou s rodem Vartenberků (svisle půlený/polcený štít ve zlatočerných barvách). Proto také dnes barvy města Stráže pod Ralskem jsou barvy zlatá a černá. Jsou to barvy, které odráží a odkazují na minulost Stráže - na slavné Vartenberky - a tyto barvy by se neměly měnit ani doplňovat barvami jinými. Toho všeho si byl spolek vědom, a proto v předloženém návrhu vše dané respektuje. Stávající znak tedy „polepšil“ o symbol připomínající hornické řemeslo, tedy o mlátek a želízko ve zlaté barvě. Tento symbol je umístěn v pravém horním heraldickém rohu (pohledově v levém horním rohu). Hornická symbolika v heraldických znacích je jedinečná, neboť ne každé město či obec má historii natolik spjatou s hornickým řemeslem. V případě Stráže pod Ralskem se domníváme, že hornictví, a zejména to novodobé, přineslo městu i jeho obyvatelstvu rozkvět a je tedy na zvážení, zda si město zaslouží mít ve znaku připomínku „černého řemesla“. Spolek by tak rád zdůraznil pospolitost s hornickou minulostí, která doprovází Stráž pod Ralskem již od středověku. Zlatá (resp. žlutá) barva pak značí barvu uranového hornictví (pozn.: těžba uranu a výroba diuranátu amonného, tzv. žlutého koláče).
Když nahlédneme do hluboké hornické minulosti Stráže pod Ralskem, dostáváme se do období výstavby hradu Vartenberk, který byl později renesančně přestavěn na zámek a dnes je dominantou Stráže pod Ralskem. Každý základový kámen musel být vytěžen (vydobyt), opracován a dovezen na místo výstavby hradu. Z období vlády Albrechta z Valdštejna (17. století) je doložena těžba železných rud a jejich zpracování v blízkých hamrech. Do tohoto období bychom mohli zařadit dobývání Fe rudy na Schachtensteinu, v širším okolí pod vrcholem Ralsko je však svědectví o dolování v podobě štol a pinek mnohem více. Turisticky zajímavá je dnes Průrva Ploučnice, která vznikla zřejmě na počátku 16. století v tehdejším Vartenberkském panství za pomoci hornických prací jako součást tamního hamru, ve kterém se rovněž zpracovávala železná ruda z blízkého okolí. Ač jsou první záznamy těchto snah až ze 16. století, rudy byly pravděpodobně těženy již dříve. Jejich dolování a zpracování v provozech hamrů v okolních obcích je dále doloženo i z 18. století z období panování Hartigů.
Poslední exkurze do historie nás zavádí do 60. let 20. století, kdy významné zásoby uranové rudy otevřely místní uranové doly. Malinká obec - tehdy ještě vesnice Stráž pod Ralskem - zažívá živelnou výstavbu tzv. „stavební“ obrození. Jsou stavěny obslužné komunikace (obchvat města, na který mnohá a větší města teprve čekají), budovy (poliklinika, kulturní dům, základní škola, mateřské školky, nákupní střediska, panelové domy), sportoviště, bazén apod. Z pohledu hornictví a v současné době též z pohledu zahlazování následků hornické činnosti vzniká unikátní oblast. V současnosti je zájem zaměřen na sanační technologie, které jsou svým rozsahem ve světě jedinečné. Z pohledu okolních samospráv má Stráž pod Ralskem nejlepší občanskou vybavenost, nutno říci, že díky uranu.
A co hornická statistika? Celkově je v naší zemi 6 258 obcí a měst, pokud pohlédneme na hornická města v České republice, zjistíme, že k hornickým městům se hlásí cca 100 měst, s hornickými kladívky jakožto celosvětového znaku hornictví je jich již jen cca 60 (počet hornických měst a obcí v ČR je brán podle desetidílné publikace Civitates Montanorum In Re Publica Bohemoslovenica). Když se zaměříme na hornická města a obce v Libereckém kraji, jsme na počtu pouze tří měst (Rokytnice nad Jizerou, Nové Město pod Smrkem, Chrastava).
Hornicko-historický spolek se snažil k tomuto návrhu přistoupit zodpovědně. K možnosti „polepšení“ znaku města o symbol mlátku a želízka dohodnul a projednal s PhDr. Karlem Müllerem, ředitelem Zemského archivu v Opavě a členem expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vše potřebné tak, aby případné „polepšení“ znaku ctilo heraldické konvence. Výsledné „polepšení“ v podobě „hornických kladívek“ v levém horním pohledovém rohu je tedy v souladu s pravidly a záleží jen na názoru občanů města Stráže pod Ralskem, a následně na vedení města, zda takovýto návrh akceptuje a předloží k evidenci do REKOSu.
Jsou zde názory, že těžba uranu je ukončena, a tudíž by se neměla ve znaku objevovat žádná hornická kladívka. Dle našeho názoru je naopak zapotřebí připomenout význam hornictví pro město, zejména z toho důvodu, že je dnes již historií, byť nedávno minulou. V průběhu generací bude tato minulost stále vzdálenější představám a bude zapomínána. Napadá nás paralela s muzejnictvím, kde často chybí historické artefakty. Nejlepší způsob, jak zachovat dostatek informací pro budoucí generace, je zajistit informace (exponáty, archiválie) ze současné doby, kdy je jich dostatek.
Každý znak města (obce) v sobě odráží minulost, výjimečnost a připomínku událostí, které významně ovlivnily podobu dané lokality. V tuto chvíli se nabízí možnost „polepšení“ o symbol, připomínku onoho hornictví. Stávající znak zůstane zachován. Rádi bychom však navrhli jeho „polepšení“ o mlátek a želízko, chcete-li o hornická kladívka, tedy o připomínku vyhledávání a těžby, která významně a zásadně ovlivnila podobu města, ve kterém dnes žijeme (pozn.: Podívejte se např. na znak města Plzně, který je rozdělen do několika polí, a najdete tam např. i velblouda. Proč tam asi je? No proto, že něco významného připomíná. Ale to už si určitě zjistíte sami.).
Při prezentaci znaku na zastupitelstvu města dne 2. září 2020 vyvolal hornický spolek věcnou diskuzi k danému tématu, což bylo cílem a snahou. Zastupitelstvo na základě diskuze vytvoří anketu pro občany města, kteří mohou vyjádřit svůj názor na „polepšení“ znaku města. Hornický spolek dlouhodobě dbá o rozvoj města, snaží se organizovat akce pro veřejnost. „Kdo nic nedělá, nic nepokazí,“ avšak spolek preferuje úsloví „Slušností a pílí, k rozvoji a k cíli“.
Zaslouží si město Stráž pod Ralskem zápis mezi výjimečná města hornicko-heraldická?
Členové Hornicko-historického spolku pod Ralskem
Foto: Návrh na „polepšení“ znaku města Stráž pod Ralskem