Hornicko-historický spolek pod Ralskem obno starý  důl u Hamru na Jezeře

 

     Konec  roku,  přesně  první  listopadový  den se stal významným pro Hornicko-historický spolek pod Ralskem. Podařilo se mu totiž zajistit převod práv a povinností ke starému důlnímu dílu Schachtstein  od Ministerstva životního prostředí. Co z toho pro spolek vyplývá - musí o dílo pečovat, udržovat v bezpečném stavu a když se mu to podaří, tak využívat, např. pro návštěvy   veřejnosti. Nedaleko odtud vede cyklistická stezka a tak se počítá s návštěvami  cykloturistů.  Slavnosti, která se u příležitosti konala se zúčastnili zástupci orgánů a organizací které se podílely na úspěšném  počinu, a s kterými bude spolek spolupracovat při zpracování projektu na revitalizaci zasuceného  díla.  Mezi váženými účastníky byli předseda OBÚ v Liberci Ing Hampejs s Ing. Vaňkem, Ing Holý z MŽP odboru výkonu státní správy v Liberci, zástupci  VLaS  Mimoň Ing. Hubíková a p. Fridrich, představitelé samosprávy starostka Stráže pod Ralskem Bc Reslová , Ing.  Urbánková  a starosta Hamru na Jezeře p. Dvořák.  Sezení se zúčastnili i           RNDr.  Khün CSc a  p. Šír, znalci místní historie a montanistiky, členové  Vlastivědného  spolku  Mimoně, bývalí  zaměstnanci  DIAMA a členové a příznivci spolku.

     Po přivítání, seznámil přítomné s historií spolku a plánem činnosti předseda spolku Ing.  Jan Holinka. Po oficiální části následoval přesun účastníků k důlnímu dílu, kde pokračovala debata o historii díla a         těžbě  železných rud v oblasti. Památky na tuto činnost nacházíme prakticky v širokém okolí, ale              běžnému  neinformovanému pozorovateli vzhledem k průmyslovému zasažení krajiny a bývalém působení armád ve výcvikovém prostoru unikají. Staré důlní dílo Schachtstein  je presentováno povrchovou dobývkou, tj. do hloubky 17m zahloubeným "příkopem ",  do kterého ústí odtěžovací  štola dlouhá cca 15m. Ta je bohužel na vnější straně zasucena splavenou zeminou.  A právě zde budou probíhat odklizovací práce tak, aby dílo bylo opět přístupné.

     Předpokládá se, že těžba a zpracování zdejších železnorudných materiálů probíhalo ve třech na sebe navazujících etapách. Nejstarší, která  končí někdy kolem 14. století se více méně předpokládá, literární odkazy na ni chybí. Druhá, pro revír významná, byla organizována v průběhu konce 15. a ve století 16., kdy zdejší panství na Děvíně patřilo rodu Biberšteinů. Karel z tohoto rodu pak zastával funkci nejvyššího mincmistra v Kutné Hoře.  Lze tedy předpokládat, že se jistě podílel i na těžbě Fe rud na svém panství. Další známou osobností, která měla zájem na těžbě rud, byla Albrecht z Valdštejna,  který  využíval zdejší ložiska spolu s ložisky v okolí Raspenavy za účelem vyzbrojení své armády. Poslední větší exploatace ložisek probíhala mezi lety 1700 - 1800, kdy pro nízkou kvalitu a malou kapacitu zpracovatelských provozů zaniká. To je období panování rodu Hartigů, kdy byli v prvotní  důlní díla v okolí Hamru n. J., České Noviny,  Svébořic,  ale také např. u Doks na Havířském vrchu. Štoly ražené na hradě Děvíně, pak pocházejí patrně ze 16. století.  Diskuze se vede o původu a využití hradní studny. Někteří badatelé ji považují za šachtu. Skutečností je, že do Děvína směrem na Hamerský Špičák vede polzenitová žíla, která pokračuje až na Schachtstein.  A právě produkty přeměny této horniny,  geologem  Reusem  nazvané Eisenthonstein, tj. jílová železná ruda, byly předmětem  zájmu starců, kteří je dobývali a hutnily. Za poslední pokusy ve využití zdejších ložisek lze považovat snahu jednoho z uhelných těžařů působících na Trutnovsku, který si na Mimoňsku  zajistil těžební míry, které prodal Hartigům. To bylo počátkem 30. let minulého století.

     Co se týče literárních odkazů, které by zájemce nasměrovaly blíže poznání problematiky, je situace špatná. Základním dílem je Geologický průvodce Oid Reuse z r. 1797, ve kterém je popis celé oblasti, ale i popis několika těžebních lokalit, těžené rudy i technologie zpracování. Pak následují zprávy  Zimmermana uveřejňované v turistických průvodcích, Mimoňská kronika od Tieleho.  Z mladší literatury pak lze najít odkazy v pracích Havránka a Khüna.  Nelze nepřipomenout i dějiny města Stráže p. R.  vydané  v bývalé NSR,  které vycházejí ze vzpomínek starousedlíků.  Problematikou se zabývá i publikace o historii       města  Mimoně. Ta však nepřináší žádné nové poznatky.  Zajímavým studijním materiálem jsou pak různé staré mapy, jako např. mapa Millerova z 16. století a mapy tzv. vojenského mapování  prováděného Rakouskými  důstojníky v polovině 18. století.  Na nich je zajímavé,  že zde některé těžební lokality i hamry a hutní provozy chybí,  byť jsou literárně v této době doložené.

     Z uvedeného vyplývá,  že neznalost problematiky vede veřejnost k přesvědčení,  že zde žádná velká hornická činnost před příchodem uranového průmyslu nebyla. Skutečnost je ale opakem. Vždyť jenom povrchová dobývka na Hamerském Špičáku, která pokračuje na Schachtstein  dokládá rozsah činnosti, obrovskou manipulaci s vytěženou rudninou. Šachty v okolí Sébořic pak měly dosahovat hloubky až 40 m.

     Závěrem pak nelze nepopřát členům spolku hodně havířského štěstí při pracích, které plánují provést, a které by měly veřejnost seznámit s výsledkem práce a snažením našich předků.

 

                                                                                       Ing.  Jan Holinka

                                                                                       předseda spolku

 

Fotografie k tomuto článku - Fotogalerie- Hornická setkání- Schachtstein.

Pavel Virág.

 

 

 

 

Články o hornictví

archiv

první máj na Kladně 2018

IMG_0896.JPG

TERMÍNY SCHŮZÍ HORNICKÉHO SPOLKU PRO ROK 2018

10.01.2018 - středa

12.02.2018 - pondělí

12.03.2018 - pondělí

09.04.2018 - pondělí

16.05.2018 - středa

13.06.2018 - středa

11.07.2018 - středa

10.09.2018 - pondělí

08.10.2018 - pondělí

14.11.2018 - středa

03.12.2018 - pondělí

Salonek restaurace Uran 15:20